Dnešní JAZZ
V r. 1990 zveřejnil časopis Time na obálce obrázek mladého trumpetistu Wynton Marsalisa. Titulek oznamoval nástup "Nového jazzového věku", ale opožděně; první signály se objevovaly od začátku 80. let - a mnohé naznačil už rok 1976 bouřlivý návrat bopového saxofonistu Dextera Gordona.
Jazzová renesance přece jen hodně lidí překvapila. Po období, kdy byl jazz téměř vyhozen z gramofonových obchodů, najednou jako by vstal z mrtvých.
Časopis Time by ale těžko mohl tvrdit, že jazz se nyní těší takovému stejnému zájmu, jako v předešlém "jazzovém věku". Neobjevil se žádný jazzman, který by svou popularitou zastínil Madonnu, nebo M. Jacksona, nebo by měl stejnou charisma jako Paul Whiteman, který získal titul "Král jazzu" před šedesáti lety.
Slovo jazz se - zvláště v Evropě - spojovalo s auty, parfémy a oblečením. Jazz byl opět v kurzu a lidé, kteří se k němu hlásili, patřili k těm informovaným a světoznámým.
Lidé kupovali více jazzových desek, ti, kteří přestěhovali své sbírky na půdu, jejich vrátili zpět do obývacího pokoje, a mladí posluchači hledali své idoly mezi záplavou talentovaných, technicky vyspělých hráčů, kteří přicházeli z jazzových konzervatoří.
Hard bop padesátých a šedesátých let objevily i návštěvníci diskoték a Djů po celém světě. Noční kluby zaplavila jazzová klasika a to včetně velmi vzácných nahrávek ze sedmdesátých let na značkách Black jazz, Strata East a Flying Dutchman. Standardy se mísily s funky, rapem a latinskými rytmy. Školní mládež zjistila, že Art Blakey dokázal držet beat nejen na svých klasických nahrávkách, ale že je v plné síle iv osmdesátých letech. Wynton Marsalis stojí v čele celé organizace hráče, kteří bývají označováni za neoklasikov.

Dnes je považován za technicky nedostižného hráče, který hraje jazz stejně dobře jako vážnou hudbu. Plných 10 let strávil tím, že se přes bop a akustickou éru Milese Davise přepracovával k neworleanskému vedení hlasů.
Senzací počátku osmdesátých let byl návrat Milese Davise po 5 ročním tvůrčím vyčerpaní a zdravotní pauze. Davis zněl váhavě a zdálo se, že mu jde jen o to, aby pronikl do vysílání černošských rádií. I když jeho schopnost primraziť obecenstvo jediným tónem pomalu vyprchala, Milešova verze hitu zpěvačky Cindy Lauper-"Time after time" na jeho albu "You are under arrest" dokázala, že je stále mistrem lyrického projevu. Toto album vydal v květnu roku 1985 v New Yorku. Další, z jeho tvorby ty najdôležite jsou: Birth of the Cool-1952-1954, Workin 'a Steamin'-1956, Kind of Blue-1959, Miles Ahead-1957 a Bitches Brew-1970. Miles se narodil v Illinois, 26. května 1926. Oba jeho rodiče se narodili roku 1900 v Arkansasu. Měl starší sestru Dorothy a bratra Verona se kterými velmi dobře vycházel. 28. září roku 1991 zemřel na následky dlouholetého užívání drog.